Znáte to. Člověk přejde na volnou nohu a těší se právě na tu volnost a svobodu. Jenže ejhle. Ono to s sebou nese taky nemalá příkoří. A s nimi jsem se začal potýkat i já.
Řekl jsem si: „Změním to teď hned! Přece nejsem první kdo to tak má? Ti, co jsou úspěšní to přeci museli nějak vyřešit.“
Tak takhle to taky nejde. Myslím, že si každý musí najít svoje vlastní pravidla, která fungují právě jemu. A tady jsou moje pro inspiraci.
Vstávat přesně na minutu není úplně ideální. Zvlášť když je tělo právě v hlubší fázi spánku. Někdy se tak vyplatí vstát o půl hodiny dřív nebo si půlhoďku přispat. Ale jak to správně ovládnout? Zaklapnutím budíku, když se nám vstát nechce to fungovat nebude.
Naštěstí existují mobilní aplikace, které dokáží rozpoznat, v jaké fázi spánku se nacházíte, a podle toho vás probudit. V kombinaci s chytrými hodinkami se přínos ještě umocní.
Tělo se musí naučit na určitý režim. Zjistil jsem, že když budu každý den vstávat a chodit spát ve stejný čas – třeba i dřív, než jsem zvyklý, zafunguje to. Pravda. První dny je to dost těžké a tělo se brání co může. Ale postupně se to začne zlepšovat.
Tohle mi nyní narušují víkendové zábavy s mojí kapelou III. Cenová. Jít spát ve 4 a pak vstát v 7 opravdu moc nejde. Máte nápad jak se popasovat i s tímhle?
Vyřešit nejneoblíbenější úkol jako první je skutečně fajn. Teda hlavně po tom, až co se nasnídáte. Když to neuděláte, budete na něj stejně celý den myslet a odsouvat práci na něm. Ať už vědomě nebo nevědomě.
Já se do něj pouštím hned. Ještě když mám dost energie. A předtím, než mě začne přemýšlení o něm znechucovat.
Cink – zpráva na messengeru. Cvak – upozornění na FB. Píp – Nový e-mail. Když se vám tohle stane každou hodinu 10x, hluboká práce je fuč a vy neuděláte nic.
Proto jsem si povypínal upozornění všech aplikací, jak na mobilu, tak v macu. Dokonce i telefon mi zvoní jen mezi 13 a 17. Díky tomu jsem já ten, kdo rozhoduje o tom, kam budu pozornost směřovat.
Do schránky chodím jen když mám možnosti a prostor odpovědět. Proč? Představte si, že na schůzce s klientem nebo na party kouknete na maily na mobilu a přečtete si nasrávací e-mail. Buď začnete řešit, jak na něj odpovědět, nebo dáte mobil stranou, ale v hlavě vám ta nasranost stejně zůstane. Tak či tak vám to rozhodí schůzku nebo zkazí večer.
Z tohoto důvodu v mobilu ani Gmail aplikaci nemám. To jen pro jistotu, aby mě nelákalo se tam dívat.
Odpovídáte na e-mail hned jak přijde? Jaké lehké pro vás je se přepnout z úkolu, který právě řešíte, na příchozí e-mail, a pak vrátit pozornost zpět na řešený úkol? Pro mě dost náročné. Proto řeším e-maily max 3x denně.
Ráno, hned když přijdu do práce, projdu schránku a vyřídím všechny e-maily, které můžu vyřešit do 2 minut. Zejména proto, abych odblokoval ty, kterým další práci blokuje čekání na moji odpověď. Roztřídím ty, které vyžadují více času, a zbytek archivuji. Po obědě se dostávám k řešení zapeklitějších e-mailů. Cílem je dostat se na Zero inbox. Před odchodem z práce ještě jednou překontroluji a projdu stejným procesem jako ráno.
Gmail vám už dnes dokáže poštu automaticky roztřídit lépe než dobrá asistentka. Já si jej nastavil tak, aby mi e-maily rozházel na 3 hromádky – klienstké, důležité a nedůležité. Klientské, kterými při vyřizování začínám, mi ještě oštítkuje názvem klienta. Naopak e-maily, které nemusím řešit, mi sám zařazuje do složek a rovnou archivuje.
Tohle mi týdně ušetřilo doslova hodiny času.
Tohle byla inspirace pro vás. Mě teď zajímá, co se na produktivitu osvědčilo vám? Máte nějaké nápady, co bych mohl na svých zásadách vylepšit? Nebo vám některé přijdou zbytečné? Napište mi o tom dolů do komentářů.
Komentáře